Dotaz: Kdy je nejvhodnější doba na založení trávníku a jak o něj potom pečovat?

Odpověď:  Vše o trávníku

Co je trávník

Je to společenství rostlin (trav), které vznikne buď přirozeným výběrem na daném stanovišti nebo je cíleně založeno. Pokud je trávník založen za určitým účelem, jedná se o uměle vytvořený porost, který potřebuje odbornou péči, aby sloužil po dlouhou dobu svému účelu. V opačném případě se v něm objevují jen méně kvalitní travní druhy a plané travní druhy z náletu.

Travní druhy

Trávník se skládá z jednotlivých travních druhů a jejich zastoupení v travní směsi určuje charakter trávníku. Proto je potřeba znát jejich biologické a užitné vlastnosti, abychom se mohli správně rozhodnout pro použití optimální travní směsi.

Jílek vytrvalý – je základním travním druhem pro trávníky, jedná se o volně trsnatou trávu sytě zelené barvy. Je ceněn pro velmi rychlé vzcházení (vzchází již za 5-10 dnů) a rychlý růst. Velmi rychle zapojuje trávník, snáší i silnou zátěž a velmi dobře regeneruje. Je však málo odolný proti plísni sněžné a má velké nároky na vláhu. Hůře snáší extrémní sucho a jeho využití je zejména v zátěžových a sportovních trávnících. Nehodí se pro nejjemnější okrasné trávníky.

Kostřava červená – je to velmi proměnlivý travní druh, který se vyskytuje ve třech formách: trsnaté, krátce výběžkaté a dlouze výběžkaté. Trsnatá forma je nejjemnější a vytváří velmi hustý drn. Krátce výběžkatá kostřava červená je přechodný typ mezi trsnatou a dlouze výběžkatou, většina jejich odrůd si podrží výraznou barvu i v době letních přísušků. Dlouze výběžkatá kostřava sice vytváří o něco řidší trávník, ale velmi dobře zapojuje prázdná místa. Bez kostřavy červené se nedá založit hustý a jemný trávník. Určitou nevýhodou kostřav červených je jejich malá odolnost vůči zátěži. Jejich využití je především pro okrasné trávníky.

Kostřava ovčí – je hustě trsnatá tráva nízkého vzrůstu, která vytváří velmi jemný a tmavý trávník, nesnáší silnou zátěž, je však odolná vůči suchu a nevadí jí stín. Používá se především v okrasných trávnících ale i v sadech a vinicích. Má mimořádně nízký nárůst hmoty.

 Kostřava rákosovitá – jedná se o vytrvalý vitální travní druh, který je mimořádně odolný vůči suchu, má výrazně tmavě zelenou barvu a je mimořádně odolná vůči zátěži. Vzchází středně rychle za 2-3 týdny. Jedná se o velmi perspektivní travní druh, který se uplatní zejména tam, kde nemůžeme trávník zavlažovat. Má hrubší list a nesnáší nízké sečení. Moderní odrůdy se vyznačují úplně jinými užitnými vlastnostmi, jsou jemnější a snášejí nižší sečení. Kostřava rákosovitá má široké využití v celé řadě travních směsí.

Lipnice luční – je to velmi rozšířený travní druh, který se uplatňuje téměř ve všech travních směsích. Vzchází velmi pomalu, tj. za 20-40 dní podle podmínek, což klade velké nároky na založení trávníku. Klíčí na povrchu a nevyhovuje jí hlubší zapravení do půdy. Je to mimořádně vytrvalý travní druh, který se v trávníku rozšiřuje podzemními výběžky. Vyznačuje se sytě zelenou barvou a velmi dobře snáší vysokou zátěž. Jedná se o jeden z nejcennějších travních druhů, který prakticky rozhoduje o vytrvalosti trávníku. Podle procentického zastoupení lipnice luční ve směsi můžeme posuzovat její kvalitu. Zejména v zátěžových sportovních směsích je nepostradatelná.

Psineček – pro trávníkové účely se používají psineček tenký a výběžkatý. Psineček tenký se používá jako doplňkový travní druh do okrasných trávníků nebo do golfových směsí pro jamkoviště. Psineček výběžkatý se používá především na jamkoviště golfových hřišť, tzv. greeny. Trávníky s použitím psinečku vyžadují zcela mimořádnou péči, tj. pravidelnou závlahu, téměř každodenní sečení a další ošetřování jako je vertikutace a chemická ochrana proti chorobám. Psinečky se používají v okrasných travních směsích, které vytvářejí nejjemnější trávník, který je velmi krásný, ale jen v případě, že zvládnete jeho ošetřování. V opačném případě trávníky rychle plstnatí a jsou napadány chorobami. Jsou určeny pro toho zákazníka, který je schopen jim věnovat odbornou péči.

Založení trávníku

V první řadě je třeba ujasnit si funkci, kterou má v budoucnu plnit. V počáteční fázi je ten pravý čas pro doplnění stavebních prvků (zatravňovací panely a dlaždice, rozvody zavlažovacího systému). Teprve po ukončení hrubých terénních a postavebních úprav lze začít se samotnou přípravou půdy. Trávníky zakládáme především na jaře a koncem léta. Optimálním obdobím pro zakládání trávníku je duben až květen a konec srpna až polovina září. Tím se vyhneme letním přísuškům a následujícím negativním vlivům vysokých teplot. Pokud však máme možnost pozemek zavlažovat, můžeme trávník zakládat i v letním období. Hodně lidí si myslí, že založit pěkný a kvalitní trávník není žádná věda. Jsou přesvědčeni o tom, že stačí rozhodit osivo a počkat pár týdnů. Právě tento zjednodušený přístup se většinou nevyplácí. Pokud se chcete sytě zeleným kobercem na své zahradě kochat co nejdéle, rozhodně jeho založení nepodceňujte. Mějte na paměti, že trávník je dlouhodobý porost a chyby při založení ovlivní trvale jeho kvalitu.

Příprava pozemku

Při zakládání trávníku vycházíme především z podmínek dané lokality. Stanoviště, kde trávník zakládáme, nemůžeme změnit, ale můžeme ho svým způsobem vylepšit. Z pozemku musíme odstranit nežádoucí stromy, keře a jiné překážky, pozemek dokonale odplevelíme, nejlépe totálním herbicidem. Nová generace postřiků je neškodná pro půdu i zdroje pitné vody. Po zasažení prochází celou plevelnou rostlinou a ničí jak její nadzemní část, tak i kořeny. Přípravek necháme působit 14 dní, plevele potom lehce odstraníme. Půdu prokypříme do hloubky 10-15 cm, odstraníme případné kamení a starý porost, důkladně zalijeme a necháme týden v klidu. Jílovitou půdu vylehčíme křemičitým pískem. Pokud máme půdu písčitou, můžeme ji vylepšit trávníkovým substrátem, rašelinou nebo kompostem. Pozemek před setím přihnojíme trávníkovým hnojivem v dávce 3-4 kg na 100 m2, dokonale urovnáme, nejlépe latí a za sucha můžeme i uválet.

Setí

Trávník vyséváme za bezvětrného počasí. Osivo rozdělíme na dvě poloviny a sejeme křížem (ve dvou na sebe kolmých směrech). Docílíme tím rovnoměrného zasetí. Část osiva si ponecháme na případné dosetí. Potřebné množství osiva se určuje podle plochy pozemku. Obvyklá dávka pro zakládání trávníku je 0,5 kg travní směsi na 20-25 m2. V případě extrémních půdních podmínek a méně vhodného termínu setí (letní období a velmi pozdní podzim) můžeme dávku mírně zvýšit. Počítejte s navýšením o 10-20%. Osivo sejeme na povrch, zapracujeme jej hráběmi do hloubky 5-10 mm a mírně přitlačíme malým zahradním válcem. Během klíčení a vzcházení udržujeme povrch půdy 2-3 týdny vlhký jemnou zálivkou, tak abychom nevyplavili osivo. Po celou dobu klíčení a vzcházení musí být povrch půdy vlhký, klíčící semena nesmějí v žádném případě zaschnout! První klíčící listy se objeví asi po deseti dnech. Při výběru travní směsi berte v úvahu budoucí funkci trávníku, jeho využívání a nepřeceňujte možnosti své péče. Obecná zásada, která pro výběr osiva platí dvojnásob, zní: Trávníky pěstujte a udržujte tak, aby množství a kvalita práce nutná k péči o ně, odpovídala vašim časovým, pracovním a finančním možnostem.

Sečení

„Anglický džentlmen a trávník se holí každý den,“ psal Karel Čapek ve svých Anglických listech. Každodenní kosení není podmínkou – ale pravidelnost ano. Málo časté sekání vede k přerůstání trav, s možností rozvoje chorob. Předpokladem pro hustý, kvalitní trávník je pravidelné sekání a hnojení.

První seč provádíme při výšce porostů 6-8 cm. Sekáme zásadně ostrými noži. Výšku sečení zvolte tak, abyste odstranili maximálně jednu třetinu listové plochy. Při dalším sečení za jeden až dva týdny už můžete odstranit větší část trav. Sečeme na výšku 2-4 cm. Po prvním sečení je možno trávník přiválcovat. Další sečení je podle potřeby. Posekanou biomasu z porostu odstraňujte, protože způsobuje žloutnutí a tvorbu plsti. Ta zabraňuje přístupu vody, živin a vzduchu ke kořenům.

Nesekejme zbytečně

Mezi základní požadavky na trávník patří, aby byl krásný a dobře sloužil svému účelu.V poslední době je stále více požadavků na travní směsi, které by zajistily trávník s minimální údržbou. Časté sečení a následná likvidace travní hmoty působí značné potíže. Jednou z možností, jak tuto situaci řešit je sice mulčování, ale jsou s tím spojeny i určité problémy, především u rodinných domů, kde nechceme stále chodit v neodklizené mulčovací trávě. Daleko lepším řešením je výběr správné travní směsi. Rozdíly v nárůstu travní hmoty jsou ovlivněny jednotlivými travními druhy, kde například jílek vytrvalý bude vždycky tvořit více hmoty než kostřava červená apod. Pro zátěžové trávníky se však bez jílku vytrvalého a lipnice luční neobejdeme. Značné rozdíly jsou rovněž u jednotlivých odrůd – proto např. společnost SEED SERVICE s.r.o. v travních směsích používá pouze moderní trávníkové odrůdy, které se vyznačují minimálním nárůstem travní hmoty. Počet sečení je ovlivněn také hnojením. I když základní složkou pro trávníky je dusík, doporučujeme trávník hnojit speciálním hnojivem, například lovogreenem, v doporučených dávkách. Hnojením se sice zvýší frekvence sečení, ale bez hnojení se kvalitní trávník udržet nedá.

Závlaha

Nezapomínejte na zavlažování! V letním období by měl trávník dostat cca 20l vody na m2. Cílem závlahy je zajistit dostatek vláhy v období sucha. Stávající travní plocha by měla být při trvajícím suchu 1x-2x týdně do hloubky 10-15 cm zavlažena. Nově založený trávník zaléváme nízkými dávkami ale často, prakticky každý den. Později zaléváme vydatnější zálivkou ale méně často, např. 1x za týden. Ideální dobou pro závlahu je večer nebo časné ráno, aby se zamezilo nadměrnému vypařování. Vyšší nároky na závlahu mají trávníky, kde převažuje jílek vytrvalý. Nejvyšší nároky mají trávníky s psinečky. Menší nároky mají porosty, kde převažují kostřavy červené nebo ovčí. Nejmenší potřebu závlahy mají trávníky založené z kostřavy rákosovité.

Výživa trávníku

Častým sečením odebíráme rostlinám podstatnou část jejich listové plochy a tím je značně zeslabujeme. Musíme proto trávník pravidelně přihnojovat. Hnojení je důležité nejen pro růst trávníku, ale také pro jeho zabarvení, odolnost vůči sešlapání, přezimování a vývin kořenů.Pro dobrý stav a dlouhověkost trávníku je nutné mu dodat komplexní výživu. Hlavní živinou pro trávník je dusík. Jeho celková potřeba se pohybuje v závislosti na typu a využívání trávníku v dávkách 1,5-2,5 kg čistých živin na 100 m2. Důležitou živinou je draslík, který se  zejména na konci vegetace podílí na zahuštění pletiv a tím i zvýšení odolnosti vůči vyzimování. Svůj význam mají i další živiny jako je fosfor, železo, hořčík, vápník a další. Pro zjednodušení vám doporučujeme následující zásady hnojení. Při prvním hnojení na jaře dodáváme dusíkaté hnojivo, např. ledek vápenatý asi 2 kg na 100 m2 nebo amonný v dávce asi 1kg na 100 m2. Dále přihnojujeme během vegetace 2x-3x trávníkovým hnojivem s obsahem základních živin a hořčíku v granulované podobě, která umožní jeho snadné a rovnoměrné rozhození. Termín hnojení třemi dělenými dávkami odvodíte dle průběhu vegetace – první v březnu až dubnu jako jarní regenerační dávku, druhou v červnu jako časné letní hnojení v období intenzivního růstu a třetí v září jako časně podzimní dávku, vždy v množství cca 2kg na 100 m2. Poslední hnojení by mělo být provedeno hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Dobře hnojený trávník má sytě zelenou barvu, dobrý zdravotní stav a vysokou hustotu porostu.

Pozor! Trávník nikdy nehnojte, když je vlhký, tj. po dešti nebo za rosy, abyste ho nepopálili. Hnojte ho pouze za sucha a silně zalijte.

Náš tip: Komfort do hnojení trávníků přineslo dlouhodobě působící hnojivo Multigreen. Je to jediné trávníkové hnojivo, které kombinuje jedinečné výhody: pomalu uvolňuje dusík a draslík a udržuje vyrovnanost výživy po celé čtyři měsíce. Minigranulace zajišťuje propadnutí granulí až pod listy trávy, takže nehrozí zpětný „sběr“ granulí při sekání. Obsahuje stopové prvky pro celkovou vitalitu trávy, díky správnému dávkování živin potlačuje výskyt mechu a plevele.

Provzdušnění - vertikutace

Pokud je váš trávník pravidelně zatěžován nebo roste na těžkých jílovitých půdách, je zapotřebí jej provzdušňovat. Provádí se buď prořezáním (vertikutace) nebo vypichováním děr (aerifikace). Vertikutaci provádíme alespoň dvakrát do roka. Tímto zásahem porost zbavíme stařiny a provzdušníme. Naprosto postačuje vertikutace do hloubky 0,5 cm. V letním období musíme být opatrní, abychom trávník v době velkých teplot nepoškodili. Ideálním obdobím je jaro za suchého počasí. Pokud nemáme vertikutátor, pročešeme trávník vertikutačními hráběmi.

Mech v trávníku

Mech se v trávníku vyskytuje většinou na kyselých nebo zamokřených pozemcích a ve stínu. Jako opatření můžeme uvést povápnění trávníku mletým vápencem a použití vhodné travní směsi, která snáší stín. Další příčinou může být velmi nízké sečení a nedostatečná výživa trávníku. Trávník proto nesečeme příliš nízko a dostatečně jej hnojíme, aby odnožil a zastínil volná místa. Odstranění mechu provádíme pomocí některého z přípravků, např. antimech. Po zaschnutí mechu ho dokonale vyhrabeme, případně trávník dosejeme vhodným osivem.

Plevele

Jednoděložné a vytrvalé dvouděložné plevele vyhubíme před založením trávníku totálním herbicidem. Většinu dvouděložných plevelů, které vyklíčí po zasetí zlikvidujeme častým sečením. Na zbývající použijeme selektivní herbicid, např. Bofix, Lontrel,ad. v doporučených dávkách.

Choroby trávníku

Trávník trpí celou řadou chorob, jejich určení a následná opatření musí vždycky stanovit odborník.Mezi nejčastější   choroby patří  plíseň sněžná, která napadá trávník během zimního období. Preventivně na podzim trávník pohnojíme hnojivem s vysokým obsahem draslíku, zvertikutujeme a ošetříme fungicidem, např. Amistarem. Pokud se na jaře na trávníku objeví bílé povlaky, trávník uhrabeme, přihnojíme dusíkatým hnojivem a při větším napadení ošetříme fungicidem. Pokud vzniknou prázdná místa, musíme je znovu dosít. Kornatka: tato choroba napadá především kostřavové porosty během vegetace, zejména tam, kde jsou uzavřené prostory a na trávníku se dlouho drží rosa. Choroba se pozná podle narůžovělých chomáčků na povrchu. Napadený trávník posečeme, ošetříme fungicidem, např. Sportakem Alfa a dostatečně přihnojíme.

Oprava a obnova poškozeného trávníku

Každý starší trávník má i při dostatečné péči porušenou rovinnost povrchu, je osídlen plevelnými rostlinami a ztrácí vitalitu vlivem tvořící se plstnaté žluté vrstvy odumřelé biomasy. Proto potřebuje minimálně jednou za dva roky komplexní omlazovací kůru ve vhodném období pozdního jara nebo časného léta, kdy trávník tolik nezatěžujeme. V předstihu za dobrého počasí proveďte postřik selektivním herbicidem Bofix, který ničí nežádoucí dvouděložné plevele (sedmikráska, pampeliška, jitrocel). Po zaschnutí se lze po trávníku běžně pohybovat, pouze na pár dní omezte pohyb domácích zvířat.

Po týdnu nízce posečte, pečlivě shrabte posečenou hmotu a rovnoměrně trávník posypte trávníkovým substrátem. Jemným překrytím v 0,5 mm vrstvě dolaďte rovinu povrchu, dodejte písek pro provzdušnění a organickou hmotu s živinami. Účinek regenerace zvýší předchozí prořezávka nebo zásah provzdušňovacími vidlemi či hráběmi. Pokrytý porost i prázdná místa (po poškození nebo po odstraněných plevelích) jsou pak vhodným prostředím pro dosetí travní regenerační směsi.

Při silném poškození trávník založíme znovu. Vždy po regeneraci trávník přihnojíme.

Komplexní omlazovací kůra také omezuje rozvoj mechů, které zatěžují snad každý starší trávník, zejména na zastíněných a vlhkých místech a půdách s nízkým pH. Pro boj s mechy použijte (nejlépe v časném jaru) Mech stop v podobě trávníkářského písku, který mechový povlak naruší a účinnými látkami jim odebere vlhkost. Mech stop působí nejen jako likvidátor stávajícího mechu, ale je schopen jeho příčinu i odstranit: působí totiž na růst trávy, která zmohutní, čímž prakticky existenci mechu zamezí. Při opakovaném používání se projeví i přítomnost křemičitého písku: vrchní vrstva půdy je vzdušnější a podmínky pro růst trávy lepší. Možnému výskytu mechu předcházejte pravidelným podzimním vápněním a rázným hrabáním listí na podzim a v předjaří.

Podzimní hnojení